Josef Polák, muž který si nedal pokoj

PhDr. Magda Veselská (Židovské museum v Praze)

Výstava v Galerii Roberta Guttmanna pořádaná v rámci oslav stého výročí založení Židovského muzea v Praze je věnována Josefu Polákovi, významnému historikovi umění, muzejníkovi a organizátorovi kulturního života v předválečném Československu, osobnosti, která výrazným způsobem ovlivnila podobu Židovského muzea v Praze.

Josef Polák se narodil roku 1886 v Praze, při studiu práv na české Karlo-Ferdinandově univerzitě se intenzivně věnoval i studiu dějin umění u profesorů Chytila, Hostinského a Matějky. Již v meziválečném období publikoval odborné texty se židovskými historickými tématy a činorodě se zapojil do společenského dění.

Vojenská služba během 1. světové války jej zavála na Slovensko, kam se vrátil i po vzniku Československa na podzim 1918. Dal se do služeb nové republiky a její ideály prosazoval ve funkci ředitele státního Východoslovenského musea v Košicích. V Košicích resp. na Slovensku rozvinul velmi progresivní a úspěšnou činnost v oborech muzejnictví, dějin umění, památkové péče a osvěty. Odborné aktivity soustředil především na výtvarné umění, jemuž věnoval jak převážnou část více než 220 krátkodobých výstav uspořádaných v košickém muzeu, tak řadu studií např. ve Štencově Umění. Ve 30. letech 20. století pracoval rovněž na inventáři uměleckých sbírek některých státních zámků a byl jedním z hlavních kurátorů výstavy Staré umění na Slovensku (1937).

Po návratu do Prahy byl Polák pro židovský původ ze státní služby vyhozen. V roce 1942 se stal hlavním kurátorem Židovského ústředního musea v Praze. Zde vytvořil koncepci budování sbírek, systém pro třídění, popis a evidenci liturgických předmětů, stanovil pravidla odborné péče. Byl autorem několika moderních prezentací, z nichž byla v plném rozsahu realizována jen expozice v Klausové synagoze. Navzdory faktu, že pro svůj židovský původ byl sám bezprostředně ohrožen na životě, se zapojil do odbojového hnutí. V srpnu 1944 byl zatčen gestapem. Jeho stopa se ztrácí v lednu 1945 v Osvětimi.

Pohnuté životní osudy a bohatá odborná činnost této činorodé osobnosti jsou dnes téměř zapomenuty. Do obecného povědomí je vrací právě zmiňovaná výstava a obsáhlý katalog.

Přednáška byla součástí projektu „Rok s židovskou kulturou“ a uskutečnila se ve spolupráci Spolku Praha – Cáchy / Aachen a Židovského muzea v Praze dne 16. února 2006 v sídle Spolku Clam-Gallasově paláci.